Další interpretační těžkostí v souvislosti se stavbou a chováním jedince v populaci je otazka po jejich zdůvodnění. I těžkost v této otázce je z části spojena se směšováním objektivních procesů a jejích subjektivního, psychologického protějšku, tak jako tomu bylo v otázce po zájmu. I zde jsou úzké vázby, které nedovolují tuto záležitost odvrhnout jako pouze špatně zvolenou metaforu.

Naivním obsahem toho "Proč?" je důvěra v to, že ve světě objektivně a jednoznačně platí příčinné souvislosti a že lidská zvědavost umožňuje na tyto souvislosti přijít. Zároveň však nejbližším zážitkem pro příčinné následnosti jsou vyvíjející se psychické stavy, které často spíš odpovídají modelům světa, než světu samotnému.

Každý model má ovšem svůj rámec, svoje základní postuláty a interpretační pravidla, bez nichž není možno na to "Proč?" odpovídat. Různé modely potom taky podávají odlišná "Proto!", což může v porovnání s představou jednoznačné, objektivní odpovědi působit matoucím dojmem.

Otázka "Proč?" je proto sama o sobě neúplná a musí být doplněna určitým rámcem nebo seznamem určitých rámců. Jeden možný seznam rámců pro zdůvodnění stavby a chování jedince poskytují Tinbergenovy čtyři otázky (Tinbergen's_four_questions).

Poznámka: Obzvlášť komicky působí, pokud na "Proč?" uvnitř jednoho rámce odpovíme pomocí "Proto?" jiného rámce
("Víš, proč jsem se do tebe zamiloval/a?" "Protože Ti naběhl dopamin."). Odpověď je potom případně i správná, ale pro jinou otázku.